Básně
Trestněprávní krejčovina
Něco mu přišili
tak se zašíval
když se ošíval
tak ho zašili
Nebudou se s ním párat
stejně mu to nikdo neodpáře
A tak se na ně utrhl
a oni mu našili
padla jak ušitá
má to na triku
z ostudy košili
nebo kabát
měl na to dlabat
———
Z průserverní točny
Ti dole
se zděšeně
ztočí
když ti nahoře
se blaženě
stočí
Zdola
vzhlíží
z točny
bědování
k stoce
hodování
Jsi-li s to
čni!
A doba ti bude nakloněna
Pokud tě ostřím nezarovná
———
Andante
Tehdy
popraskalo nebe
do tvaru větvoví
a vše ztichlo
Vlastně -
konečně zaposlouchán
a suché listí
samo sobě rovem
dláždilo mi cestu
do bezcílnosti
Podrážka
co razítko
ztupělého úředníka
v reliéfu prachu
Vše kolem
bosé
našlapuje ve mně
———
VELEBENÍ HADŮ
Pokorně se skláním
svojí velké naivitě,
která je tak velká (!),
větší než já sám.
Dávám vale přáním
i svého ega obezitě,
mé víře jež je mělká.
Pak spráskaně odkulhám.
Sláva patří podrazákům,
tou písní slavím zradu,
spíš než slunci pěji mrakům,
než lani, radši hadu.
Vždyť...
———
Jedno polední vegetariánské menu
Hladový a pln vizí
dříč do hospody zmízí
A hle
je zle!
Pingl nemá okolky
když dí, že nejsou mrtvolky
Vůně restaurační síně
zpravuje o zelenině.
Nic pro šelmy, pro psy a pro vlky
dnes bramborový salát s jablky.
Dnes na konci párátek
snad karotka či salátek.
Nic pro tygry, supy,...
———
Tu ční
Naříkal na žití
Že život je pustý
Nemá štěstí u žen
neb je příliš tlustý
Leč nechce být zúžen
Tuk přec jen zasytí
Tak sádlem rozbují
Vždyť ženy jen sužují
Ti kdo
tuční
Nám
tu ční
Díky tuku toku
neuniknou oku
Ani oku slečen
Tak tuk bude svlečen
Když se tuční ožení
budou jistě...
———
———
Září
Je konec září
u srdce pálí
jak tisíc loučí
Vítězí stáří
už blednou skály
léto se loučí
Les tiše pláče
brouci jsou pomalí
už nebe šedne
Umírá ptáče
slunce už nepálí
pomalu bledne
V létě satyr vládl
loukám a lesům
pro dívky hrál
Panovník padl
Konec všem plesům
už není král
Konec všem...
———
Hádanka
Vše stráví
přesto není sytý
Stíná hlavy
Stopy jsou jím smyty
Nic není rychlejší
Nejpomaleji však plyne
Zahubil včerejší
Přítomné v něm hyne
Zítřek je prostřený
V proměnách má kořeny
———
ÚplněK. O.
Dny jako mrknutí
měsíčního koutouče
a spočinutí v čase
když úplněk spočine
na zjizvených lidech
Na zjitřených vášních
se plazí chladivé světlo
nepozorovaně
a v horkých hrudích
rozdmýchává přílivy
zborcených snů
Vytřeštěné bělmo nebe
vrcholí
A znavené duše
se plouží v jeho
rentgenové...