Dny jako mrknutí
měsíčního koutouče
a spočinutí v čase
když úplněk spočine
na zjizvených lidech
Na zjitřených vášních
se plazí chladivé světlo
nepozorovaně
a v horkých hrudích
rozdmýchává přílivy
zborcených snů
Vytřeštěné bělmo nebe
vrcholí
A znavené duše
se plouží v jeho
rentgenové přikrývce