Něco mu přišili tak se zašíval když se ošíval tak ho zašili Nebudou se s ním párat stejně mu to nikdo neodpáře A tak se na ně utrhl a oni mu našili padla jak ušitá má to na triku z ostudy košili nebo kabát měl na to dlabat

  Ti dole se zděšeně ztočí když ti nahoře se blaženě stočí Zdola vzhlíží z točny bědování k stoce hodování Jsi-li s to čni! A doba ti bude nakloněna Pokud tě ostřím nezarovná

  Tehdy popraskalo nebe do tvaru větvoví a vše ztichlo Vlastně - konečně zaposlouchán a suché listí samo sobě rovem dláždilo mi cestu do bezcílnosti Podrážka co razítko ztupělého úředníka v reliéfu prachu Vše kolem bosé našlapuje ve mně

  Pokorně se skláním svojí velké naivitě, která je tak velká (!), větší než já sám. Dávám vale přáním i svého ega obezitě, mé víře jež je mělká. Pak spráskaně odkulhám.   Sláva patří podrazákům, tou písní slavím zradu, spíš než slunci pěji mrakům, než lani, radši hadu.   Vždyť...

  Hladový a pln vizí dříč do hospody zmízí A hle je zle! Pingl nemá okolky když dí, že nejsou mrtvolky Vůně restaurační síně zpravuje o zelenině. Nic pro šelmy, pro psy a pro vlky dnes bramborový salát s jablky. Dnes na konci párátek snad karotka či salátek. Nic pro tygry, supy,...

  Naříkal na žití Že život je pustý Nemá štěstí u žen neb je příliš tlustý Leč nechce být zúžen Tuk přec jen zasytí Tak sádlem rozbují Vždyť ženy jen sužují   Ti kdo tuční Nám tu ční Díky tuku toku neuniknou oku Ani oku slečen Tak tuk bude svlečen Když se tuční ožení budou jistě...

        Kdo tu nejsou sou nej Kdo tu?

  Je konec září u srdce pálí jak tisíc loučí Vítězí stáří už blednou skály léto se loučí Les tiše pláče brouci jsou pomalí už nebe šedne Umírá ptáče slunce už nepálí pomalu bledne V létě satyr vládl loukám a lesům pro dívky hrál Panovník padl Konec všem plesům už není král Konec všem...

  Vše stráví přesto není sytý Stíná hlavy Stopy jsou jím smyty Nic není rychlejší Nejpomaleji však plyne Zahubil včerejší Přítomné v něm hyne Zítřek je prostřený V proměnách má kořeny

  Dny jako mrknutí měsíčního koutouče a spočinutí v čase když úplněk spočine na zjizvených lidech Na zjitřených vášních se plazí chladivé světlo nepozorovaně a v horkých hrudích rozdmýchává přílivy zborcených snů Vytřeštěné bělmo nebe vrcholí A znavené duše se plouží v jeho rentgenové...