A pak začala zima. A byla to dlouhá a mrazivá zima. tys byl úplně malinkatý, takže si to určitě
nepamatuješ. Když jsi se narodil, listí už opadalo a žlutočervené kouzlo přírody zešedlo (tyhle barevné hry brzy poznáš). Lidé začali nosit teplé oblečení a lehkost s nenuceností ,které má v sobě obvykle letní oblečení se vystřídalo v poněkud komičtější zimní oděvy. Lidé pak vypadají spíše jako larvy. I tebe jsme museli pořádně zachumlat v kočárku (zeleně zbarvený a s nápisem "KING"), aby tě netrápila zima.
Zima je totiž nepříjemná, protože tě zebou ruce a nos a každou chvíli můžeš uklouznout na ledu (tatínek sebou tu zimu švihnul hodněkrát). Ale když se pěkně zachumláš, tak může být zima i hezká. Zvlášť když nasněží. Všude je pak bílo.
Tuhle zimu sněžilo hodně. Před domem jsme měli víc jak půl metru sněhu (to bylo víc než kolik jsi v té době měřil. takže by ti to bylo až nad hlavu!). Ale nutno přiznat, že to byl i důsledek toho, že tatínek nestíhal sníh uklízet.
Tu zimu jsi prožil také své první Vánoce.
To je takový čas, kdy si lidé nazdobí stromek a dávají si dárky. My jsme si moc dárků nedávali. A ty, co jsme si dali se týkaly hlavně tebe. Pomáhaly nám se o tebe lépe starat. Tebe Vánoce moc nezajímaly. Zápasil jsi s prdíky... A
byl to boj! Dlouhé noci jsi heroicky soupeřil s tímto nepříjemným zloduchem. A ještě dlouhé měsíce potom. A maminka s tatínkem (hlavně tedy maminka) dlouhé noci probděli a přemýšleli jak ti v tom zápase pomoci. Přes den jsi pak spával venku. Byla sice tuhá zima, ale tobě to bylo fuk. Zachumlaný jsi spinkal a jen občas tě probudily kostelní zvony nebo náš pes. Toho už znáš, je to fena a jmenuje Betyna. Takové rezavé chlupaté stvoření, co pořád štěká a skáče - na všechno a na všechny.
Tobě zima ale moc slušela. Od babiček a tetiček jsi dostal spoustu čepic, oteplovaček, bundiček a dalších nezbytností.
A tak jsi přes mráz i prdíky zažil svoji první zimu. Ta další už pro tebe určitě bude zajímavější.