Měl pocit
že je ve špatné společnosti
když prodlévá sám
Jakoby procit
do trapné skutečnosti
a v dechu bránil hrudi trám
A tak nárok ukonejší
společnost vznešenější
Za sílu převlečený strach
Do nozder se valí prach
Hle - jak vysoký
zdá se být ten nový
v naší malé uličce
Žel divně plní nároky:
na nohou kovy
a krk tažen ve smyčce
Už má i v osamění
tu společnost pravou
s hubou co zuby cení
krvelačně hravou
Všechno lítá co má peří-
hledí na holé paže od svých ramen
"Letím" stále věří
ten padající kámen
A někde v tom pádoletu
uslyší holou větu
o holých pažích a kamenné holotě
od zapuzeného společníka v samotě